Ájurvéda

Původ a základní charakteristika

Ájurvéda je považována za nejstarší léčebný systém na světě. Ájurvéda je sanskrtské slovo, které můžeme přeložit jako “věda života”. Zrodila se ve starobylé Indii před asi 5000 lety a je často nazývána “matkou všech léčebných systémů”. Její kořeny sahají až do starého védského období. Od té doby byla po tisíce let předávána v ústní formě starými mistry jejich žákům. Většina dnes v západním světe známých přírodních léčebných systému má své kořeny právě v ájurvédě.

Ájurvéda klade velký důraz na prevenci a neustálou podporu zdraví za pomoci vyvážené stravy, pozitivního myšlení, životního stylu atd. Porozumění principům ájurvédy nám umožňuje pochopit přirozené zákony, které pomáhají vytvářet zdravé a vyrovnané tělo, mysl a ducha s přihlédnutím k individuální konstituci člověka, a pochopit jaké změny v životním stylu tento zdravý stav podporují.

Tak jako má každý svou jedinečnou tvář nebo otisky prstů, tak podle ájurvédy má každý i svůj jedinečný energetický vzorec – individuální kombinaci fyzických, mentálních a emočních charakteristik, které tvoří naši konstituci. Tato konstituce je nám dána už při početí velkým počtem faktorů a zůstává nezměněna po celý život. Mnoho faktorů (vnějších i vnitřních), které na nás působí, má tendenci narušovat naši přirozenou rovnováhu – výsledkem je potom naše odchýlení od přirozené vyrovnané konstituce. Těmito faktory mohou být např. emocionální stavy, způsob stravy, roční období, fyzická traumata, zaměstnání, rodina apod. Jestliže jednou poznáme a pochopíme působení těchto faktorů způsobujících nerovnováhu, můžeme určitými způsoby zcela eliminovat nebo alespoň minimalizovat jejich negativní účinky, a obnovit tak naši přirozenou rovnováhu. Rovnováha je naší pravou přirozeností, nerovnováha je narušením této přirozenosti, jinými slovy – nemoc. Rovnováha (zdraví) a nerovnováha (nemoc) jsou v neustále vzájemné interakci. Když porozumíme původu a struktuře nerovnovážného stavu, můžeme obnovit stav rovnovážný – zdraví.

 

Historie ájurvédy

Ájurvéda byla původně součástí staré védské vědy, což je sjednocená duchovní věda, která se snaží podat komplexní vysvětlení všeho ve vesmíru. Védský vědní systém zahrnuje jógu, meditaci, astrologii a ájurvédu, která se zabývá fyzickým tělem. Tento systém byl podle astronomických záznamů ve starých védských textech praktikován už před rokem 4000 př. n. l.

Ájurvéda prošla během své dlouhé historie několika fázemi vývoje. Z Indie se rozšířila postupně do mnoha zemí, směrem na východ až do Indonésie, na západě velmi ovlivnila např. starověkou řeckou medicínu. Spolu s buddhismem byla rozšířena do mnoha oblastí (Tibet, Srí Lanka, Barma a další). Ájurvéda též velmi ovlivnila další veliký východní léčebný systém - čínskou medicínu. Dnes ájurvéda prochází dalším stádiem vývoje, kdy se adaptuje na podmínky moderního světa za současného rychlého šíření a prosazování na Západě, kde si získává stále větší oblibu.

 

Tři dóši

Ájurvéda zná 3 základní energie neboli funkční principy, které se nacházejí v lidském těle i ve všech ostatních strukturách. V češtině pro tyto tři principy neexistují vhodné ekvivalenty, takže pro ně používáme původní sanskrtské názvy – váta, pitta a kapha. Energie je potřebná k tomu, aby se tekutiny a živiny dostaly k buňkám a aby naše tělo vůbec fungovalo. Energie je potřebná též pro zpracování potravy, pro udržování buněčné struktury atd. Váta je energií pohybu, pitta je energií zažívání a kapha “se stará” o “promazání” a strukturu těla. Všichni lidé mají vátu, pittu i kaphu, ale jedna z nich je vždy dominantní, druhá je zastoupena méně a třetí z nich má vliv nejmenší. Podle ájurvédy je příčinou nemoci špatné fungování na buněčné úrovni díky nadmíře či nedostatku váty, pitty nebo kaphy (tedy nerovnováze mezi nimi) a/nebo díky přítomnosti toxinů v těle. Dle ájurvédy tělo, mysl i duch spolu neoddělitelně spolupracují a snaží se udržovat rovnovážný stav. Jsou vnímány jako rozdílné aspekty jedné bytosti.

K tomu, abychom porozuměli stavu rovnováhy, je nezbytné nejdříve pochopit, jak fungují principy váta, pitta a kapha (tyto principy se v sanskrtu nazývají dóši). Podle ájurvédské filozofie je celý vesmír souhrou energií 5 elementů – éteru, vzduchu, ohně, vody a země. Dóši váta, pitta a kapha jsou kombinacemi těchto pěti prvků, které tvoří doslova vše kolem nás.

Váta je kombinací éteru a vzduchu. Je to jemná energie spojená s pohybem. Řídí dýchání, mrkání, pohyby svalů a tkání, tlukot srdce a všechny pohyby cytoplazmy a buněčných membrán. V případě rovnovážného stavu, váta podporuje kreativitu a flexibilitu, v opačném případě váta podněcuje strach a úzkost. U člověka typu váta, tj. člověka, u kterého je dominantní dóša váta, můžeme nalézt tyto charakteristické rysy:

    • Lehká, štíhlá postava

    • Jakoukoli činnost provádí rychle

    • Nepravidelný hlad a trávení

    • Lehký přerušovaný spánek a nespavost

    • Nadšení, živost, představivost

    • Snadná vzrušivost, změny nálad

    • Rychle pochopí novou informaci, ale také rychle zapomene

    • Sklon ke starostem

    • Snadno se unaví, sklon k přepínání se

    • Duševní a fyzická energie přichází v návalech

Pitta je kombinací ohně a vody, je spojena s metabolismem. Řídí zažívání, absorbování a asimilaci živin, metabolismus a tělesnou teplotu. V případě rovnovážného stavu podporuje bystré myšlení a inteligenci, v opačném případě posiluje hněv nenávist a žárlivost. U člověka typu pitta, tj. člověka, u kterého je dominantní dóša pitta, můžeme nalézt tyto charakteristické rysy:

    • Střední postava

    • Střední síla a výdrž

    • Velký hlad a žízeň, silné trávení

    • Sklon ke hněvu a podrážděnosti při stresu

    • Světlá nebo načervenalá kůže, často pihovatá

    • Averze ke slunci a horkému počasí

    • Podnikavý charakter, má rád náročné úkoly, cíle

    • Bystrý intelekt

    • Přesná, jasná řeč

    • Světlé, světle hnědé nebo zrzavé vlasy

Kapha je tvořena kombinací prvků země a vody, je to energie, která dává formu tělesným strukturám – tzn. že tvoří kosti, svaly a šlachy; spojuje všechny buňky dohromady. Je “mazivem” pro klouby, zvlhčuje kůži, udržuje imunitní systém. V rovnovážném stavu kapha vyjadřuje lásku, klid a odpuštění, v případě nerovnováhy připoutanost, lakotu, hrabivost a závist. U člověka typu kapha, tj. člověka, u kterého je dominantní dóša kapha, můžeme nalézt tyto charakteristické rysy:

    • Masivní, silná postava i fyzická síla a výdrž

    • Stálá energie, pomalý v činnosti

    • Klidná, uvolněná osobnost

    • Chladná, tlustá, bledá, často mastná kůže

    • Pomalé pochopení nové informace, ale dobrá dlouhodobá paměť

    • Hluboký spánek

    • Sklon k obezitě

    • Pomalé trávení, mírný hlad

    • Srdečný, tolerantní, odpouštějící

    • Sklon k sobeckosti a samolibosti

Je nutné zdůraznit, že o žádném člověku nemůžeme říci, že je čistý typ váta, pitta nebo kapha. Vždy se jedná o kombinaci všech tří dóš, přičemž jedna z nich je většinou dominantní nad ostatními dvěmi. Např. člověk typu váta – bude ovládán jednotlivými dóšami v tomto poměru: váta 70 % - pitta 20 % - kapha 10 %. Vzájemných kombinací je tolik, kolik je lidí na Zemi.

 

Zdraví, ájurvéda a západní medicína

V našem životě jsme neustále konfrontováni s mnoha výzvami a příležitostmi. Ačkoli nad mnohými z nich máme pouze malou kontrolu, máme dost síly k rozhodnutím o takových věcech, jako je např. naše strava nebo životní styl. Jestliže si chceme uchovat vnitřní rovnováhu a zdraví, je nezbytné věnovat těmto rozhodnutím pozornost. Správná strava a životní styl (příslušný k určitému konstitučnímu typu) posilují tělo, mysl a ducha.

Mezi ájurvédou a tzv. západní medicínou jsou zásadní rozdíly. Západní medicína se obvykle zaměřuje na symptomy nemoci a primárně se snaží za pomocí léčiv a chirurgických zákroků odstranit z těla patogenní částice nebo nemocné tkáně. Za pomoci tohoto přístupu bylo zachráněno mnoho lidských životů. (Ve skutečnosti se ájurvéda též zabývá chirurgií.) Avšak léčiva díky své toxicitě oslabují tělo. Ájurvéda se nezaměřuje na nemoc, nýbrž se snaží neustále po celý život podporovat energeticky vyvážený stav v těle. Když je tělo namáháno minimálním množstvím stresu a tok energie v těle je vyrovnaný, je přirozený tělesny obranný systém velmi silný, a může proto snadno chránit náš organismus proti chorobám.

Ájurvéda se nesnaží nahradit západní medicínu. Existuje mnoho případů, kdy je lepší léčit chorobu nebo akutní případ pomocí běžných syntetických léčiv nebo chirurgického zákroku. Ájurvéda může též ve spojení se západní medicínou pomoci při léčení nemocného organismu a/nebo při obnovení rovnováhy v organismu po léčení syntetickými léčivy nebo po chirurgickém zákroku. Existuje však velmi mnoho onemocnění, chronických chorob, alergií atd., se kterými se západní medicína nedokáže vypořádat vůbec, nebo když už tato onemocnění “léčí”, tak pouze potírá vnější symptomy a nezaměřuje se na skutečné příčiny zdravotního problému a tím i skutečné vyléčení.

 

Ájurvédská diagnostika

V systému tzv. západní medicíny se termín diagnostika vztahuje k určení choroby po té, co se projevily její příznaky. V ájurvédě je však diagnostika spojena s neustálým monitorováním interakcí mezi stavy rovnováhy (zdraví) a nerovnováhy (nemoci). Jakékoli onemocnění je vždy výsledkem vzájemných reakcí mezi třemi dóšami a tělesnými tkáněmi. Symptomy onemocnění jsou vždy spojeny se stavem nerovnováhy tří dóš.

Všichni se občas necítíme “být ve své kůži”. To jsou stavy, kdy nejsme v rovnováze. Někdy jdeme k lékaři jen proto, abychom se dozvěděli, že nám nic není. To jsou případy, kdy se potíže, které pociťujeme, nedají ještě identifikovat jako nemoc, protože se jedná zatím jen o nerovnovážný stav v organizmu, který se teprve později může projevit jako určitá choroba. Přeci jen však jsou tyto situace natolik vážné, aby nás tělo za pomoci nějakého pocitu tělesného nepohodlí informovalo o tom, že něco není v pořádku.

Ájurvéda zná velmi spolehlivé metody jak odhalit blížící se chorobu, ještě než se objeví se svými charakteristickými projevy. Určením časných příznaků nerovnováhy a chorobných reakcí v těle můžeme určit původ budoucích tělesných reakcí. Každodenní pozorování pulsu, jazyka, tváří, očí, nehtů a rtů nám poskytne nezbytné informace. Pomocí takovýchto pozorování můžeme určit, jaký patologický proces se objevil v těle, které orgány jsou v nerovnováze a ve které části se nahromadilo větší množství určité dóši a/nebo toxinů. Pravidelným pozorováním určitých tělesných indikátorů (puls, jazyk, tváře, oči, nehty a rty) mohou být patologické symptomy rozpoznány včas, a mohou být tedy přijata preventivní opatření pro nastolení opětovného stavu rovnováhy ještě před tím, než se vlastní choroba projeví.

 

Léčba

Všechny ájurvédské léčebné metody se snaží znovu nastolit stav rovnováhy mezi třemi dóšami (vátapittakapha). Nemoc je stavem, kdy jsou tři dóši ve stavu nerovnováhy.

Podle ájurvédy zahájení jakékoli léčby (nezáleží zda to bude podávání léčiv, akupunktura, masáž…) bez předcházejícího vyloučení toxinů zodpovědných za nemoc z těla povede pouze k uložení těchto jedovatých látek hlouběji do tělesných tkání. Výsledkem takovéto povrchní léčby může být úleva od symptomů nemoci, avšak základní příčina onemocnění zůstane po takové léčbě nedotčena, problém se pak objeví znovu ve stejné nebo jiné (většinou závažnější) formě.

Ájurvédské léčebné metody se snaží o eliminaci nebo neutralizaci toxinů, a to na fyzické i duševní úrovni. Jedná se o velice jednoduché, ale mimořádně účinné metody jak znovu vytvořit v organismu stav rovnováhy – stav zdraví. Po stanovení diagnózy může ájurvédský lékař doporučit např. změny v životním stylu, změny ve stravě, použití bylin apod. Pomocí ájurvédy je možné úspěšně léčit mnoho chorob a zdravotních problémů včetně poměrně těžkých a chronických onemocnění, které klasické západní léčbě vzdorují (problémy kožní, nemoci dýchacího ústrojí, poruchy zažívacího ústrojí, rekonvalescence, bolesti hlavy, migréna, obezita, problémy krevního oběhu, gynekologické problémy, nemoci páteře, kloubů, svalů, nespavost, nemoci ze stresu).

 

Uvolnění na psychické úrovni

Hněv, strach, obavy, nervozita, žárlivost, lakota a hrabivost jsou běžnými lidskými emocemi. Ještě mnoho lidí se dnes v dětství učí nevyjadřovat tyto negativní emoce. Výsledkem je, že lidé už v raném věku v sobě potlačují tyto přirozené emoce. Ájurvéda učí, že musíme tyto negativní myšlenky uvolňovat, protože když zůstanou potlačeny uvnitř nás, mohou způsobit stav nerovnováhy – nemoc.

Ájurvédskými technikami pro řešení těchto problémů jsou pozorování a uvolňování. Např. když se objeví hněv, měl by si ho člověk plně uvědomovat, pozorovat tento pocit jak se rozvíjí od počátku do jeho konce. Díky takovému sebepozorování můžeme poznat, kde je původ určité negativní emoce. Potom budeme umět nechat lehce takovou emoci odejít a uvolnit se. Tak můžeme řešit podobné problémy vždy. Podle ájurvédy může být negativní emoce uvolněna skrze její plné uvědomění.

Zdroj: www.ajurveda.cz